Baskická pelota je fenomén známý nejen v Baskicku. Hraje se převážně ve Španělsku, Francii, Latinské Americe a ve Spojených státech a je zajímavá především díky svým možnostem a rozličným verzím, ze kterých má na výběr jak úplný začátečník, tak zkušený hráč.
V Baskicku můžeme vidět přímé přenosy různých šampionátů, vůči kterým mají Baskové velmi nacionální cítění (asi jako my k hokeji). Musíme totiž znát alespoň trochu i jejich mentalitu, abychom pochopili, proč je vlastně baskická pelota taková, jaká je a že s nimi má mnoho společného. Odkud se tu vzali Baskové totiž nikdo neví. Stejně tak je neznámo, odkud pochází jejich jazyk a naprosto totéž můžeme říct i o pelotě. Jelikož je to celkově velmi originální sport, snaží se ho udržet "naživu" stejně jako jejich jazyk. Mnoho lidí by si totiž myslelo, že nemá cenu udržovat nejstarší jazyk v Evropě pro tak malou zemi, která má asi tolik obyvatel jako naše Praha. Ale oni ho zařadili do povinné školní výuky a spousta mladých studentů volí výuku v Euskeře.
Po téměř celou španělskou historii byli utlačováni a nenáviděni a nyní se domáhají svobody, jak je to jen možné. Není týdne, aby jste se tu neprošli po ulici a nepotkali dav, který skanduje a demonstruje. Probíhá zde mnoho stávek, kterými neustále říkají Španělsku, že chtějí být samostatným státem. Ale proč by ne, mají svůj jazyk, svůj parlament, svého prezidenta, své zdravotnictví, svou ekonomiku a mimo jiné i svůj národní sport.
I proto je pro ně pelota tak důležitá, jelikož Baskům připomíná, že mají na to, být samostatným státem. Proto než aby si šli po rodinném obědě zahrát frisbee, nebo tenis, sejde se raději celá vesnice u místní zdi. Nemusí ani tvořit týmy, ani počítat, jde jim jen o to si zahrát a udržet pelotu "živou" nejen pro další generace.
Pelota se může hrát rukou, či pomocí různých nástrojů, díky kterým se hra dostává na úplně novou dimenzi. Někomu vyhovuje odpalování rukou, někomu zase dřevěnou pálkou, či raketou podobnou tenisu. Pokaždé se jedná o jinou hru s podobnými pravidly. Například při použití gumového míčku si zahrají více začátečníci, jelikož se odráží do výšky a hra je tím pomalejší. Pokud však použijete míček kožený, ten se odráží do dálky a hra se stává mnohem rychlejší a divácky také záživnější.
Baskická pelota je také uvedena v Guinnesově knize rekordů, jako hra s nejrychleji letícím míčkem - 320km/h.
Ve svém blogu popíšu verzi zvanou Remonte, která mi přijde velmi netradiční a na pohled zajímavá.
V Baskicku můžeme vidět přímé přenosy různých šampionátů, vůči kterým mají Baskové velmi nacionální cítění (asi jako my k hokeji). Musíme totiž znát alespoň trochu i jejich mentalitu, abychom pochopili, proč je vlastně baskická pelota taková, jaká je a že s nimi má mnoho společného. Odkud se tu vzali Baskové totiž nikdo neví. Stejně tak je neznámo, odkud pochází jejich jazyk a naprosto totéž můžeme říct i o pelotě. Jelikož je to celkově velmi originální sport, snaží se ho udržet "naživu" stejně jako jejich jazyk. Mnoho lidí by si totiž myslelo, že nemá cenu udržovat nejstarší jazyk v Evropě pro tak malou zemi, která má asi tolik obyvatel jako naše Praha. Ale oni ho zařadili do povinné školní výuky a spousta mladých studentů volí výuku v Euskeře.
Po téměř celou španělskou historii byli utlačováni a nenáviděni a nyní se domáhají svobody, jak je to jen možné. Není týdne, aby jste se tu neprošli po ulici a nepotkali dav, který skanduje a demonstruje. Probíhá zde mnoho stávek, kterými neustále říkají Španělsku, že chtějí být samostatným státem. Ale proč by ne, mají svůj jazyk, svůj parlament, svého prezidenta, své zdravotnictví, svou ekonomiku a mimo jiné i svůj národní sport.
I proto je pro ně pelota tak důležitá, jelikož Baskům připomíná, že mají na to, být samostatným státem. Proto než aby si šli po rodinném obědě zahrát frisbee, nebo tenis, sejde se raději celá vesnice u místní zdi. Nemusí ani tvořit týmy, ani počítat, jde jim jen o to si zahrát a udržet pelotu "živou" nejen pro další generace.
Pelota se může hrát rukou, či pomocí různých nástrojů, díky kterým se hra dostává na úplně novou dimenzi. Někomu vyhovuje odpalování rukou, někomu zase dřevěnou pálkou, či raketou podobnou tenisu. Pokaždé se jedná o jinou hru s podobnými pravidly. Například při použití gumového míčku si zahrají více začátečníci, jelikož se odráží do výšky a hra je tím pomalejší. Pokud však použijete míček kožený, ten se odráží do dálky a hra se stává mnohem rychlejší a divácky také záživnější.
Baskická pelota je také uvedena v Guinnesově knize rekordů, jako hra s nejrychleji letícím míčkem - 320km/h.
Ve svém blogu popíšu verzi zvanou Remonte, která mi přijde velmi netradiční a na pohled zajímavá.
Žádné komentáře:
Okomentovat